www.buddy.cz

News About Us Puppies Junior handling Kennel and friends Guestbook Contact

18.-25. června 2005 I.výcvikový tábor Roudná 2005

25. June 2005

Strávili jsme nádherný týden ve vesničce Roudné u Soběslavi. Sešla se nás tam skvělá parta lidí s retrívry, dvěma borderkami a jedním ridgebackem. Každé ráno v 9 hodin začínal výcvik, kde jsme cvičili poslušnost nebo vlečky a dohledávky zvěře, také aport z vody. Po obědě jsme si dali my i psi polední klid a odpoledne jsme zase dvě hodiny cvičili. Večer jsme šli na procházku a pak seděli venku před chatičkami či u ohně a vedli nekonečné řeči o psech u sklenky dobrého moku:))))))))). V pátek byly pro psy a jejich páníčky připraveny dovednostní soutěže. Spočívaly ve třech disciplínách:

  1. aport buřta;
  2. slalomová a překážková dráha;
  3. přinesení určeného aportu ze 4 volně položených. (míček, činka, hračka, dummy).

Baruška pro buřtíka vyběhla, sežrala a zase přiběhla a předsedla. Jak jinak! Slalomovou a překážkovou dráhu zvládla opravdu skvěle, i když ve svém ležérním tempu. Ale naštěstí to nebylo na čas, ale na preciznost. Ze 4 volně ložených předmětů jsem si vybrala dummýka Toho Bára velmi dobře zná. Mnou vybranou věc přinesla a předala.

Po skončení a celkovém vyhodnocení byly vyhlášeny výsledky: naše Bára získala v těchto soutěžích 1. MÍSTO!!!!!! A aby to mé dceři Kamilce nebylo líto, Líba jí „půjčila“ jednu ze svých dvou feneček Mimi (Delibe´s Golden Marian). Kamilka s Mimi se umístila na krásném 5. místě ze 14 soutěžících pejsků. GRATULUIJEME! Po celou dobu nás sledovali místní lidé a lidé z kempu a bavili se s námi. Také přijeli lidé s postiženými dětmi na pobyt. Jedné holčičce se Baruška moc líbila. A tak Barča mohla konečně provádět canisterapii v praxi s opravdu postiženým člověkem. Holčička, která tam přijela s maminkou se jmenovala Petruška, je jí 13 let a je od narození mentálně postižená. Bára se chovala velmi klidně i když to bylo v rušném, prostředí mezi mnoha psy, lidmi a kolem jezdily motorky. Petruška si lehla a hlavu si položila na Báru, hladila jí packy a tak spolu ty dvě vydržely pěknou chvíli. Druhý den se s námi Petruška přišla rozloučit, protože my jsme již odjížděli domů. I když Péťa špatně mluví, její: „Ahoj Báro“ mne opravdu dojalo. Byla to pro nás velmi cenná zkušenost. Děkujeme a Petrušce přejeme, aby prožila v mezích možností i se svým postižením krásný život.

Na závěr by jsme chtěli MOC A MOC poděkovat Radce Štencelové a Martině Chlípkové, které vedly výcvik a měly s námi svatou trpělivost. Doufáme, že se příští rok v Roudné opět sejdeme.

Přejít do sekce: NOVINKY, Rok 2005, VÝCVIKOVÝ TÁBOR ROUDNÁ